Kanalizace

jde o liniovou stavbu, pro které jsou v Příručce pro žadatele stanoveny výjimky z povinnosti vlastnit danou nemovitost (kanalizace není v PPŽ přímo zmíněna). Tato výjimka znamená, že není nutné mít dané pozemky ve vlastnictví partnera. Přesto je ale nutné doložit výpis z katastru nemovitostí, kterým budou doložena věcná břemena u všech pozemků, které nejsou ve vlastnictví partnera. Pokud není možno zanést věcná břemena do katastru nemovitostí před předložením projektové žádosti, doporučujeme nyní jako přílohu dokládající vlastnictví daných pozemků, předložit smlouvy o smlouvě budoucí a v případě schválení projektu, před vydáním rozhodnutí/podpisem smlouvy, bude nutné doložit výpisy z katastru nemovitostí s již zapsanými věcnými břemeny. Smlouva je uzavírána s konkrétním majitelem daného pozemku (tedy s konkrétní osobou) a není tedy vázána na konkrétní pozemek. V případě prodeje daného pozemku proto smlouva nepřechází na nového majitele, který s plánovaným věcným břemenem v podobě kanalizace souhlasit nemusí. Naproti tomu věcné břemeno zapsané v katastru nemovitostí je vázáno na daný pozemek a nový majitel pozemek tedy kupuje i s tímto věcným břemenem.

Přístup k vyčíslení provozních příjmů např. v případě kanalizace (Tabulka pro výpočet finanční mezery).

a) pokud je provozovatel kanalizace externím subjektem bez vazby na příjemce dotace - příjmy a výdaje je nutné vztahovat k partnerovi, který žádá o dotaci. Jaké příjmy a výdaje bude nést provozovatel závisí víceméně na něm a je to jeho riziko. Jeho příjmy a výdaje by se v projektu zohledňovat neměly. Na žadateli tedy je vyčíslení alespoň přibližné výše příjmů představující výši nájemného, které bude hradit provozovatel kanalizace.

b) pokud je provozovatel kanalizace subjekt zřízený městem/obcí, který má s městem/obcí provázaný rozpočet – platí, že do výpočtu příjmů musí být zahrnuty příjmy a výdaje realizované provozovatelem. Toto platí ale pouze v tomto případě, kdy příjmy a výdaje provozovatele jsou v podstatě příjmem a výdajem města/obce (součástí rozpočtu města/obce je také rozpočet provozovatele).

Diskontování zůstatkové hodnoty:

zůstatková hodnota musí být diskontovaná a má být zapsána v řádku posledního roku referenčního období.

Výpočet zůstatkové hodnoty:

za zůstatkovou hodnotu se považuje hodnota, která zůstane v účetnictví partnera ke konci referenčního období.

Změna týkající se českých partnerů Příručka pro žadatele str. 76 odst. c):

„Výjimka z povinnosti vlastnit nemovitost, na níž budou stavební práce prováděny, se týká:

-       projektů zaměřených na vybudování / modernizaci / rekonstrukci cyklostezek

-       ostatních projektů v případě, že je vlastníkem nemovitosti některý z následujících subjektů: stát, obec, kraj, jimi založená nebo zřízená organizace, státní podnik nebo církev.

V obou těchto případech ovšem musí partner doložit kromě výpisu z katastru nemovitostí a snímku z katastrální mapy, které nejsou starší než 3 měsíce od data podání projektové žádosti také doklad prokazující existenci jiného než vlastnického práva k nemovitosti (např. nájemní smlouva, věcné břemeno, souhlas vlastníka s užíváním nemovitosti pro stanovený účel a stanoveným způsobem) umožňujícího nemovitost užívat pro účely projektu po dobu udržitelnosti projektu (tj. po dobu realizace projektu a dalších pěti let od ukončení realizace projektu). Tyto doklady opět není nutné předkládat v případě projektů zaměřených na silnice II. a III. třídy a místní komunikace.“

1. Jakým způsobem je třeba seřadit přílohy projektové žádosti?

Doporučujeme, aby přílohy byly seřazené postupně, za každého partnera zvlášť. Upozorňujeme, že přílohy musí být seřazeny přesně podle seznamu příloh uvedeném v části N projektové žádosti v Benefitu.

2. Jaký dokument jsou polští žadatelé povinni doložit v případě, jestliže v rámci projektu jsou plánovány pouze měkké aktivity a doba realizace bude trvat 3 roky? Neinvestiční projekty nejsou uvedeny v příloze limitů výdajů na dlouhodobé investiční programy.

V takovém případě jsou žadatelé povinni doložit k žádosti prohlášení, že předpokládané výdaje vzhledem na svůj charakter nemohly být uvedeny v dlouhodobém investičním programu, ale žadatel prohlašuje, že finanční prostředky zajistí. V každém případě přílohou k takovému prohlášení musí být vhodné usnesení rady obce nebo jiného orgánu – v závislosti od žadatele.

3. Český partner projektu (příspěvková organizace) bude realizovat projekt na pozemku města (zřizovatele). Na základě zřizovací listiny má příspěvková organizace právo hospodaření k těmto pozemkům. Bude stačit přiložit vedle výpisu z katastru nemovitostí a snímku z kat. mapy zřizovací listinu, kde bude uveden také předmětný pozemek, nebo je zapotřebí uzavřít nájemní smlouvu s městem?

V takovém není třeba uzavírat nájemní smlouvu; zřizovací listina spolu s výpisem z katastru a snímky z katastrální mapy budou při předklání žádostí dostačující.

4.  Lze měnit ustanovení Dohody o spolupráci? Do jaké míry a jakým způsobem?

Dle Příručky pro žadatele, část 4.3.8. představuje vzor Dohody (příloha č. 5 Příručky) minimální náležitosti, které musí Dohoda o spolupráci obsahovat. Partneři mohou náležitosti této Dohody libovolně rozšiřovat za podmínky, že nedojde k omezení některých náležitostí Dohody uvedených v jejím vzoru.

Pokud budete Dohodu jakýmkoli způsobem měnit/doplňovat, doporučujeme tyto změny uvést ve zvláštním samostatném ustanovení na konci Dohody.

5. Jaký doklad má doložit český partner, pokud se nejedná o stavební projekt (na jeho realizaci není vydáváno žádné povolující rozhodnutí), ale využije cizí pozemek pro realizaci projektu? (např. vyznačení běžkařské trasy, cyklotrasa, aj.)

Příslušný český partner doloží v takovém případě některý z těchto dokumentů:

1. věcné břemeno
2. smlouva o smlouvě budoucí (k převodu pozemku nebo zřízení věcného břemene)
3. nájemní smlouva, alespoň po dobu kdy trvání projektu, nejlépe i na dobu udržitelnosti projektu
4. závazek vlastníka strpět projekt po dobu jeho trvání, nejlépe i na dobu  udržitelnosti projektu
5. souhlas vlastníka s umístěním, nejlépe i na dobu udržitelnosti projektu

Upozorňujeme, že pokud bude na realizaci projektu vydáváno povolující rozhodnutí, musí být doloženy přílohy dle části 4.4.3 Příručky pro žadatele (příloha 7c).

6. Dokdy je třeba předložit žádost, aby byla projednána na Monitorovacím výboru, který proběhne ve dnech 23.-24. 6.2008?

Kdy se bude konat další Monitorovací výbor?

Projektové žádosti pro Monitorovací výbor, který se bude konat 23.-24.6.2008, je třeba předložit nejpozději do 14.3.2008 do 14:00 hod. Rozhodující je datum doručení žádosti, nikoli termín odeslání!!

Velmi doporučujeme nenechávat předkládání projektových žádostí na poslední chvíli.

Další monitorovací výbor se uskuteční dne 12.12.2008, termín pro příjem žádostí pro tento výbor bude do 5.9.2008.

7. V jakém jazyce je třeba předložit Dohodu o partnerství? Jsou způsobilé výdaje na překlad Dohody?

Dle Příručky pro žadatele, kap. 4.4.3 je tuto přílohu nutné předložit jak v českém, tak polském jazyce. Obě verze jsou přílohami Příručky pro žadatele. 

Upozorňujeme, že se jedná o vzor Dohody, který lze podle potřeb partnerů měnit. Dohoda však musí obsahovat povinné části, bez jejichž zahrnutí nebude žádost akceptována (viz. kap. 4.3.8).

Výdaje na „rozšířený překlad“ jsou způsobilými výdaji v rámci přípravy projektu. 

8. Jaký doklad má český partner doložit bude-li jeho projektem zasažen pozemek, který není v jeho vlastnictví a jedná-li se např. o elektrickou přípojku? 

Půjde-li pouze o takovou část projektu jako je např. přípojka, která nebude realizována na pozemku ve vlastnictví partnera, potom stačí když partner předloží např. smlouvu mezi ním a vlastníkem pozemku, resp. na cizím pozemku vznikne věcné břemeno v podobě přípojky.

9. Český parter bude nemovitost, která bude projektem dotčena, kupovat; do předložení projektu na JTS však ve vlastnictví partnera nebude. Je možné, aby předložil smlouvu o smlouvě budoucí kupní nebo musí dodržet nájemní smlouvu?

Pokud bude součástí projektu také nákup nemovitosti, nemusí předkládat nic a je to v pořádku. Vlastnictví nemovitosti dokládá až v okamžiku, kdy žádá o proplacení výdajů.

V případě, že předmětem projektu bude pouze rekonstrukce nemovitosti, kterou partner bude kupovat z jiných prostředků než z rozpočtu projektu, tak doporučujeme projekt předložit až ve chvíli, kdy bude nemovitost ve vlastnictví partnera. Pokud toto není možné např. z časových důvodů, tak v okamžiku předložení projektu není nutné předkládat žádné doklady (např. smlouvu o smlouvě budoucí) a MV v tomto případě projekt schválí s podmínkou doložení vlastnictví před podpisem Smlouvy/vydáním Rozhodnutí. Pokud ani v této době nedojde k doložení vlastnictví, bude projekt považován za neschválený.

10. Jaký je rozdíl mezi evidencí a registrací projektu?

Projekt je „zaevidován“ do monitorovacího systému po splnění požadavků kontroly formálních náležitostí. V případě osobního doručení projektové žádosti je partnerovi předáno Potvrzení o evidenci projektové žádosti na místě (pokud se účastní kontroly formálních náležitostí). V případě doručení projektové žádosti poštou, resp. v případě, že se osobně neúčastní kontroly formálních náležitostí, je vedoucímu partnerovi toto Potvrzení odesláno poštou.

Projekt je „zaregistrován“ do monitorovacího systému po splnění požadavků kontroly přijatelnosti. O datu registrace je vedoucí partner písemně vyrozuměn prostřednictvím Oznámení o registraci projektové žádosti. Datum registrace projektu určuje začátek způsobilosti výdajů na realizaci projektu (více v kapitole 4.6.4 Příručky pro žadatele).

11. Může jeden partner poskytnout doklad o spolufinancování i za druhého partnera?

Ne.

12. Může kraj (neúčastní se projektu) poskytnout doklad o spolufinancování za svoji příspěvkovou organizaci (partnera)?

Ano. 

13. Je povinnou přílohou žádosti ISPROFIN?

Ne, ISPROFIN není povinou přílohou. Český partner požádá o státní rozpočet tím, že v Benefitu vyplní na záložce Zdroje financování políčko „finanční prostředky ze státního rozpočtu“.