období 2014 - 2020
termíny konzultací

Podnikání

Oprávnění žadatelé a partneři

Které výzkumné organizace mohou být žadatelem / partnerem v projektu?

  • Způsobilé žadatele / partnery definuje příloha č. 2 (české subjekty) a příloha č. 3 (polské subjekty) Příručky pro žadatele. Poskytovatelem inovačních služeb ovšem mohou být i další výzkumné organizace, které nejsou partnery / žadateli v projektu. Výčet možných poskytovatelů inovačních služeb je uveden v bodě 5.1 Výzvy k předkládání žádostí.

Podporovaná opatření a aktivity

1. Přeshraniční služby a poradenství pro podniky/podnikatele s cílem udržitelného rozšíření jejich podnikatelských aktivit přes hranici

Jednou z aktivit je poskytování služeb spojených s účastí na veletrhu na území druhého státu formou „jednorázové částky na pokrytí nákladů na účast na mezinárodním veletrhu na území druhého státu“. Tuto částku obdrží český partner pro české podniky, aby jim umožnil účast na veletrhu v Polsku, a polský partner pro polské podniky k zajištění účasti na veletrhu v Česku? Nebo naopak? Nebo je to na domluvě mezi českým a polským partnerem?

Partneři si mohou sami zvolit, který zajišťuje účast českým podnikům na veletrhu v Polsku a který polským podnikům v Česku. Doporučujeme ovšem, aby český partner zajišťoval českým MSP účast na veletrhu v Polsku a polský partner polským MSP účast na veletrhu v ČR. Takto je to doporučeno s ohledem na ověření velikosti podniku (např. český partner díky tomu ověřuje velikost podniku pouze u českých MSP) a také na co možná nejsnazší komunikaci MSP s partnery projektu (není zde jazyková bariéra). Při realizaci projektu potom předpokládáme úzkou spolupráci partnerů při zajišťování poskytovaných služeb (např. polský partner pomůže českému partnerovi vyhledat v Polsku relevantní veletrh a zajistit pronájem prostor na veletrhu a obráceně). Konkrétní podoba spolupráce partnerů závisí vždy projekt od projektu a je výsledkem dohody a spolupráce partnerů projektu.

2. Přeshraniční služby pro podniky/podnikatele s cílem zlepšení přístupu k inovačním a výzkumným/výzkumně-rozvojovým službám

Další podporovanou aktivitou je poskytování inovačních služeb formou „jednorázové částky na inovační vouchery“. Tuto částku obdrží český partner pro české podniky, aby jim poskytl inovační službu v Polsku, a polský partner pro polské podniky k inovačních služeb v Česku? Nebo naopak? Nebo je to na domluvě mezi českým a polským partnerem?

Obdobně jako při zajištění účasti na veletrhu si mohou partneři sami zvolit, který zajišťuje inovační služby českým podnikům v Polsku a který polským podnikům v Česku. Doporučujeme ovšem, aby český partner zajišťoval českým MSP inovační služby v Polsku a polský partner polským MSP inovační služby v ČR. Takto je to doporučeno s ohledem na ověření velikosti podniku (např. český partner díky tomu ověřuje velikost podniku pouze u českých MSP) a také na co možná nejsnazší komunikaci MSP s partnery projektu (není zde jazyková bariéra). Při realizaci projektu potom předpokládáme úzkou spolupráci partnerů při zajišťování poskytovaných služeb (např. polský partner pomůže českému partnerovi vyhledat v Polsku relevantní výzkumnou instituci a obráceně). Konkrétní podoba spolupráce partnerů závisí vždy projekt od projektu a je výsledkem dohody a spolupráce partnerů projektu.

 

Rozsah podporovaných aktivit

Je možné vedle samotných nákladů vztahujících se přímo k inovačnímu voucheru (tak, jak jsou popsány v PPŽ, kapitola A.6.4.8), v rámci této skupiny aktivit realizovat a nárokovat i další činnosti, které umožní následné zajištění služeb u výzkumných organizací? Např.:

  • vytvoření nabídky inovačních služeb pro podniky,
  • jejich propagace a šíření s cílem oslovení cílové skupiny,
  • skupinové akce typu exkurze do výzkumné organizace, které umožní podnikům seznámit se s nabídkou inovací apod.
  • řízení projektu.

Lze poskytovat inovační služby i bez využití mechanismu inovačního voucheru?

Ano, je možné realizovat i jiné inovační aktivity než pouze inovační vouchery, ale takové aktivity jsou potom vykazovány úplným vykazováním výdajů. Pomocí SCO jsou propláceny pouze inovační vouchery. Obdobně je tomu také při zajišťování účasti na veletrhu na území druhého státu.

 

Lze podpořit jazykové vzdělávání podniků?

Ne, jazykové vzdělávání není v této prioritě podporovanou aktivitou.

 

Vykazování nákladů a poskytování služeb v rámci jednotkových nákladů

Pokud inovační služby poskytuje výzkumná organizace, která je partnerem projektu: prostřednictvím voucheru si hradí své mzdové náklady, poskytnutý materiál či vybavení?

Jednorázová částka na inovační vouchery pokrývá tyto skupiny nákladů:

  • poskytování poradenských služeb malým a středním podnikům ze strany výzkumných institucí;
  • rozvoj digitálních schopností MSP;
  • vědecké a technické vybavení a materiál;
  • nástroje ICT.

Pokud partnerem projektu bude instituce, která bude zároveň inovační vouchery poskytovat, potom jsou veškeré výše uvedené kategorie výdajů, které s poskytnutím inovačních služeb souvisejí, kryty inovačním voucherem. Tedy i mzdové náklady, materiál a vybavení přímo související s poskytovanou inovační službou. Mimo tyto jednotkové náklady lze nárokovat ty výdaje, které do jednorázové částky nejsou zahrnuty, viz předchozí dotaz (např. mzdy související s řízením projektu).

 

Jak lze chápat ustanovení PPŽ, že vzhledem k tomu, že jednorázová částka v sobě zahrnuje také mzdové náklady partnera projektu související se zajištěním účasti MSP na veletrhu, není možné nárokovat tyto výdaje zároveň v kapitole mzdové náklady?

Jednorázová částka na pokrytí nákladů na účast na mezinárodním veletrhu na území druhého státu pokrývá mj. personální náklady projektového partnera na zajištění účasti a organizaci. Výdaje přímo související se zajištěním účasti podniků a organizací veletrhů vlastními zaměstnanci jsou tak zahrnuty již do jednorázové částky. Naopak jiné mzdové výdaje, např. související s řízením projektu, lze nárokovat v rozpočtu samostatně. V popisu činností členů realizačního týmu je pak nutné tyto činnosti zřetelně odlišit.

 

Je možné, že partner poskytne inovační voucher přímo podniku, který si následně služby u výzkumné organizace objedná a uhradí sám?

Toto možné není, MSP mohou obdržet pouze nefinanční podporu, tedy poskytnutou službu.

 

Indikátory

Jaký je rozdíl (z hlediska hodnoty či způsobu započítávání) mezi následujícími indikátory výstupu:

100002 Podpořené podniky (z toho: mikropodniky, malé, střední, velké podniky)

101042 Podniky s nefinanční podporou

Vzhledem k tomu, že veškerá podpora pro podpořené podniky má nefinanční charakter, je hodnota obou indikátorů stejná. Pouze u indikátoru 100002 je nutné zajistit rozpad dle velikosti podniku. Zároveň upozorňujeme, že do indikátorů není možné počítat velké podniky.

Jak se budou v ukazateli 110001 (výsledkový ukazatel sledující rozšíření aktivit přes hranici) prokazovat podniky, kterým bylo poskytnuto poradenství, případně čerpali z informačního portálu?

V příloze č. 18 PPŽ je uvedeno, že: „Příjemce dokládá změnu dosažené hodnoty indikátoru 110001 prostřednictvím zprávy o udržitelnosti. Jako dosaženou hodnotu vykáže souhrnný počet podpořených podniků, které rozšířily své aktivity na druhou stranu hranice. V komentáři příjemce popíše, které podniky a jakým způsobem rozšířily své aktivity na druhou stranu hranice.“ Je tedy nutné, aby si partneři projektu sami nastavili takový mechanismus, na základě kterého od MSP informace o rozšíření aktivit obdrží.

 

Veřejná podpora

Budou všechny aktivity projektu vždy realizovány v režimu veřejné podpory?

Zpravidla budou vždy aktivity projektu realizovány v jednom z režimu veřejné podpory. Výjimku tvoří tzv. intrastate financial transfer, kdy je pouhým zprostředkovatelem služby partner, který je orgánem veřejné správy, jeho svazkem nebo sdružením. Je zapotřebí také mít na paměti, že zatímco podpořené podniky, které nejsou partnery projektu, obdrží nepřímou veřejnou podporu na základě čl. 20a GBER (limit 22 000 EUR / podnik), samotní projektoví partneři pak obdrží veřejnou podporu na základě čl. 20 GBER (limit 2 200 000 EUR / subjekt). Podpora poskytnutá žadateli/příjemci je pak rovná výši celkové podpory po odečtení nepřímé podpory poskytnuté podnikům. Podrobně jsou pravidla pro poskytování veřejné podpory popsána v kap. 10 Výzvy k předkládání žádostí a dále v kap. A.7 Příručky pro žadatele a také v příloze č. 7 PPŽ.